Penzion, ubytování na Jižní Moravě s vinným sklepem

 

 

 

 

Fürstova vila ve Bzenci byla postavena v roce 1905 za dob Rakousko-Uherska rodinou Fürstovou – významní bzenečtí podnikatelé židovského původu, kteří po dlouhá léta vlastnili a provozovali rafinerii lihu, likérku a od roku 1921 také octárnu. Vilu nechala rodina dle projektu vídeňského architekta zhotovit ve slohu geometrické vídeňské secese, která se vyznačovala tvarovou profilovou přesností, symetričností, interiérovou bohatostí pomocí nejrůznějších stěnových i stropních dekorů a také velkou zdobností, kterou představovaly zejména barevné flornaté tapety, gobelíny, dekorativní závěsy, záclony, přehozy, perské koberce, holandské lustry, ozdobné secesní krby a kamna, vysoké většinou dvoukřídlé masivní dveře, nebo spousta barevně i tvarově různorodých keramických dlažeb. Nábytek byl použit masiv – odlehčený styl přelomu 19. až 20. století v kombinaci se stylem Biedermaier, často používaným již během 19. stol. do interiérů podobných honosných vil. Nainstalována byla spousta vzácných obrazů od světových i místních autorů, např. to byli malíři moravského Slovácka Úprka nebo Frolka.

 

 

 

Rodina vzhledem k blížící se válce a svému židovskému původu vilu raději na jaře 1939 opustila (těsně po vzniku protektorátu Čechy a Morava), odešla do Anglie, odkud se ihned po konci války v létě 1945 vrátila zpět. Bohužel jen krátce, protože v březnu 1948 po uchopení moci komunisty dobrovolně utíkají za dramatických okolností přes Německo, Francii zpět do Anglie. V období komunismu přechází vila do vlastnictví státu a je využívána nejprve různými nájemníky k bydlení, později přebírá užívací práva Střední zemědělská a vinařská škola ve Bzenci, která postupně velmi necitlivým způsobem vilu adaptuje na žákovský domov. Vila v tomto období různými přestavbami a úpravami ztrácí svůj původní charakter i vzhled secesní vily, na začátku 90. let je vzhledem k restitučnímu řízení potomků původních majitelů vila ze strany školy opuštěna, vyklizena.

 

Původní majitelé získávají v roce 1994 vilu ve velmi špatném a zchátralém stavu zpět, avšak nikdo z jejich potomků již nemůže se o vilu dále starat, a tak ji ještě v témže roce prodávají. Vilu koupil bzenecký podnikatel Libor Kuchař, který v roce 1993 odkoupil od této rodiny i bzeneckou octárnu a v roce 1995 ihned začal s dlouhodobou rekonstrukcí do své původní podoby.

 

Po rekonstrukci měla sloužit nejprve jako správní objekt octárny, později současný majitel změnil způsob využití na víceúčelovou stavbu určenou zejména k bydlení – ať už dlouhodobému ve třech samostatných původních bytových jednotkách nebo krátkodobému v samostatných pokojích s vlastním sociálním zařízením. Rekonstrukce vily byla dokončena na podzim 2012, kdy byla současně zkolaudována. Majitel se snažil co nejvíce vrátit vile svou původní podobu, a to ať už svým dispozičním uspořádáním, výzdobou nebo vybavením. Vzhledem k tomu, že se dochovalo velmi málo původních stavebních plánů, projektů nebo fotografií z exteriéru i interiéru vily, nebylo jednoduché se tomu přiblížit, mnohdy i formou improvizace a zapojením vlastní představivosti.

 

V současné době jsou již dvě bytové jednotky využity k bydlení, třetí je nabízena k pronájmu a v průběhu roku 2013 začne provoz penzionu s kapacitou 15-20 osob. Pronajmuty jsou již dlouhodobě 3 propojené vinné sklepy vily, které vinařství Judr. Blanka Ďurinová využívá ke skladování lahvového (archivního, konzumního) i sudového vína vlastní produkce. Součástí sklepů je i malé vinařské muzeum, které vystavuje dobové zařízení, nástroje, pomůcky potřebné k ošetřování, sběru a následnému zpracování vinné révy do podoby vína. V recepci penzionu jsou pověšeny dobové fotografie s vinařskou tématikou z předválečného Bzence – návštěvník penzionu má tudíž možnost částečně proniknout i do historie a tradic vinařství ve Bzenci. Zajímavostí vinárny penzionu jsou sudořezby architektonicky významných staveb a památek, z nichž některé byly bohužel v době komunismu necitlivě zbořeny, přestavěny, nebo neudržovány.